Červnová obloha, supernova a noční svítící oblaka

Noci jsou už krátké, na druhou stranu bývá výrazně větší počet jasných nocí, než například v zimě. V červnu po setmění vévodí jarní souhvězdí. Například Lev, Pastýř, Panna… Vysoko na večerní obloze spatříme jasnou červenou hvězdu – Arcturus ze souhvězdí Pastýře.  

Na západní obloze září nepřehlédnutelná Venuše. Jedná se po Slunci a Měsíci o třetí nejjasnější objekt na obloze. Venuši lze v dalekohledech pozorovat i za dne. Kousek od Venuše je Mars, ovšem jeho jasnost je už velmi malá. Ráno se na oblohu vrací Saturn a Jupiter. A také Neptun. Ten je ovšem viditelný pouze v dalekohledech. Pěkné uskupení na západní obloze vykouzlí Venuše se srpkem Měsíce 21. a 22. června. 

Astronomickou událostí je supernova v galaxii M 101 s označením SN 2023ixf. Je to v galaxii „hvězdička navíc“, která bývá vidět pouze několik týdnů, než se stane nepozorovatelnou. 

Fenoménem letních měsíců bývají Noční svítící oblaka (NLC) tvořená ledovými částicemi. Jsou vidět především v červnu a červenci. Mají často podobu stříbřitých vlnkovaných mraků připomínající cirrovitou oblačnost. Tvoří se v nejchladnější části zemské atmosféry ve výšce kolem 80 km, kde teplota dosahuje – 120 °C. Pro zajímavost, běžná nejvyšší oblačnost se vyskytuje do výšky 13 km. 

Úplněk Měsíce nastává 4. 6., poslední čtvrť 10. 6., nov 18. 6. a první čtvrť 26. 6. Měsíc v dalekohledech je nejlépe pozorovatelný kolem první čtvrti. Vytváří nádhernou hru stínů a světel… Přijďte se přesvědčit. 

Více úkazů v níže přiloženém dvoustránkovém schématu v PDF.